Jádro Ukrajiny
Z Oděsy jsem se vydal kolem Bugu (jiný Bug než přes který jsem jel v Polsku, ale pramení blízko u sebe) přímo do jádra Ukrajiny. S tím jádrem doslova. Nejprv jsem si vyhlédl k utáboření pěkné jezero a ukázalo se, že je to chladící nádrž několika jaderných reaktorů. Pak jsem zjistil, že místní se tu rekreují v radonovém jezírku. A nakonec jsem narazil na tajnou základnu strategických jaderných vojsk.
A jako potvrzení, že jsem skutečně v jádře Ukrajiny, jsem náhodou narazil ještě na oficiální označník geometrického středu země.
Dněpr
Čerkasy, základna kozáckého hejtmana Chmelnického, jsou na břehu Dněpru v místě, kde končí 100 km dlouhá a 10-20 km široká Kremenčucká nádrž, takže i s pískovými plážemi a vlnami je to taková připomínka moře. Proti proudu na severozápad zůstala nedotčená zelená oblast borů, dubin, mokřadů a vedlejších ramen kolem široce se tu rozvětvující řeky. Ráj ptáků a žab. Takhle nějak asi vypadala krajina na Cestě do pravěku. A pak taky ráj rybářů, hlavně těch samorostlých v maskáčích.
O něco dál proti proudu je znovu přehrada, Kanivská, a protože to už je blíž Kyjevu, kromě velkých pasažérských lodí se tu objevují i maríny s jachtami. A mezi přítokem Kozinkou a Dněprem dokonce desetikilometrový pás obsadili Kyjevští zbohatlíci – takže z původně asi hezkého místa zůstala oblast nevlídných třímetrových plechových plotů s kamerami.
Kyjev
Ještě výš po proudu je rušné hlavní město, kde aktuálně všechno žije fotbalovým šampionátem. Abych zapadl, tak jsem si tu mimo jiné vyzkoušel nefalšovaný kvas prodávaný ze sudu bábuškou na ulici a už ovládám taje jízdy nepředvídatelnými maršrutkami. Pokusil jsem se dopřát i servis kolu před další jízdou, doufaje, že v hlavním městě znají i jiná kola než jen „Ukrajiny“, ale s výběrem servisu naslepo jsem neměl moc šťastnou ruku.
