Do Itálie ze Salzburgu

Do Itálie ze Salzburgu

Trasa

Téměř čtyřtýdenní dovolenou jsem využil na cestu na jih: ze Salzburgu do Itálie. A vlastně se formálně mohu chlubit, že jsem projel spoustu zemí: Rakousko, Itálie, San Marino, znovu Itálie, Vatikán, zas Itálie, Švýcarsko.

Salzburg

Salzburg, Salzburg, tam jsem taky nebyl. A abych to napravil, a taky proto, že se tam snadno jede vlakem, vybral jsem Salzburg za start výpravy.

Večer jsem si prohlédl město ve světle lamp a zašel na pravý Salzburský šnicl, podávaný v pravé Salzburské restauraci s pravou slovenskou obsluhou – a pak že se člověk ve světě s češtinou nedomluví.

Přes noc se přihnaly mraky a ani druhý den jsem neunikl přeháňkám. Nejdřív jsem myslel, že pár přeháněk mě nemůže zastavit – to jsem ještě nevěděl, že mě čeká obojživelný cyklotrial přes místa, kde na mapě byla cesta, ale na zemi kaňon a v něm proud, který by strhl náklaďák.

Taury

Další den mě čekalo stoupání z Untertauern na Obertauern (už jména naznačují, jak se to tady má s nadmořskou výškou). Za Untertauern se mi ale postavil do cesty odhodlaný požárník, který autem zatarasil silnici a že prý vzhledem ke kalamitě nahoře dál smějí jen místní, cizáci to musí objet. Jenže jediná objízdná trasa přes hřeben v okruhu 100 km vede po dálnici tunelem – takže nic pro cyklisty. Nejdřív mě přesvědčil, ať počkám do poledne – ale když jsem se před polednem ptal, jak to vypadá, tak že prý možná až zítra… Tak jsem prorazil přes jeho varování – a nakonec jsem zjistil, že nahoře mezitím měli už všechno uklizené.

Až téměř do Obertauern (sedlo v 1709 m) v jsem se kochal výhledy kolem. Bohužel úplně nahoře v sedle, přímo v Obertauern, není moc čím se kochat – kapacitní lyžařské středisko, velké kýčovité hotely, velká parkoviště, z přírody ani skutečně místní architektury nezbylo nic. Tak jsem tam alespoň poobědval a pokračoval druhou stranou dolů – opět s kocháním, navíc směrem dolů se kochá přeci jen příjemněji.

Pořádný oběd byl potřeba. Druhý výšlap mě pak čekal na Katschberg (sedlo v 1650 m), na druhé straně se sjezdem do příjemného údolí Drávy.

Tady jsem si mimochodem všiml, že když v Čechách řeknu „jedu s kolem do Alp“, zní to skoro jako výprava na severní pól. Ale přímo tady v Alpách jezdí na několikadenní výlety na kolech s batohy buď důchodci, nebo rodinky s dětmi.