Pripjať
Aby bylo rozloučení s Ukrajinou stylové, nemohl jsem minout místo, které sever Ukrajiny proslavilo po celém světě – Černobyl. Elektrárna je od roku 2000 vypnutá, ale veškerá aktivita v oblasti, pracovníci co dojíždí nebo tu přechodně nebo dokonce i trvale bydlí, a i turisté, se pořád točí kolem ní. Oproti jiným odříznutějším oblastem Ukrajiny jsem si všiml v zásadě jen pár rozdílů – policejní závory s kontaminační kontrolou, opravené cesty, žádné děti.
A pak doopravdy opuštěná, zarůstající Pripjať. Většina místních skončila ve Slavutyči a dojížděla zpátky do práce vlakem, který teď musí přes výběžek Běloruska.
Odjezd severní Ukrajinou
Mezi Kyjevem a Černobylem je další přehrada – Kyjevská. Nemohl jsem dál dokud mi nezačalo platit vízum do Běloruska, takže část zahálky jsem strávil i u přehrady a u řeky Teteriv. A pak přes všechny závory a hraniční rajóny, které tu začínají už daleko před hranicí, krajinou jak z ruských pohádek – rovina, březové háje – opouštím Ukrajinu.
