Rovina a kukuřice, sem tam vinice, pokračovaly od Benátek dál k Ravenně. A stejně tak kilometry masového turismu podél pobřeží.
Cesta rovinou, s větrem v zádech a po hlavní silnici rychle ubíhala. Jenže s blížící se Ravennou začal houstnout provoz kamionů, a tak jsem to vzal neplánovanou „zkratkou“ s 30 km zajížďkou. Ale nelitoval jsem: přes městečko Comacchio jsem se dostal k velkému jezeru (vlastně jezeru napojenému na moře a síti sladkovodních kanálů), velkou část cesty jsem jel po hrázi mezi sladkou a slanou vodou, vykoupal jsem se mezi plameňáky a racky, svezl jsem se místním přívozem…
Po návštěvě Ravenny jsem se stočil opět k moři – a při tom jsem překročil svůj Rubikon.
